Na smrti A. Navalného je strašlivý nejen způsob, jak zemřel, ale i to, že se nadále najde velmi mnoho lidí, kteří jsou schopni podporovat Putinův režim, obhajovat současné Rusko a navrhovat, abychom dali od Ukrajiny ruce pryč. Chce se mi napsat něco ve smyslu „to jste skutečně tak slepí“? Nevím, nerozumím jim. Je možné, že někoho tak moc dokáží zblbnout tzv. alternativní média nebo političtí či jiní guruové?
Blog Davida Nováka
Pro ty, kdo přemýšlí nad svoji vírou nebo nad vírou.
21 února, 2024
Ke smrti A. Navalného
08 ledna, 2024
Umění být netolerantní
Významný představil moderního liberalismu sir Karl Popper napsal následující varování: „Rozšíříme-li neomezenou toleranci i na ty netolerantní, nejsme připraveni bránit tolerantní společnost před útokem netolerantních, ti tolerantní budou zničeni a tolerance s nimi“. B. Kuras k tomu dodává, že si musíme na záchranu tolerance vyhradit „právo netolerovat netolerantnost“. Historie nás totiž učí, že v bezbřehé toleranci vítězí i početně malá skupina všeho odhodlaných totalitaristů, kteří si s nějakou tolerancí hlavu nelámou a místo toho vám obrazně nebo i doslova zlámou vaz. A ještě jeden citát, tentokrát od spisovatele T. Manna: „Tolerance se stává zločinem, jestliže napomáhá zlu“.
27 prosince, 2023
Pár slov k zádušní mši v katedrála sv. Víta
Bylo dobře, že poté, co se odehrál masakr na Filozofické fakultě, církve nejrůznějšími způsoby rychle a, dle mého, dobře zareagovaly. Nejviditelnějším vyjádřením pak byla zádušní mše v katedrále sv. Víta. A zde vidím problém.
Bolest, přímluvné modlitby či vyjádření soustrasti měla směrem k otřesenému
národu a pozůstalým vyslat během této bohoslužby celá církev Kristova, ne pouze
její část – církev katolická. Kdyby byla od vedení této církve dobrá vůle,
určitě by to bývalo šlo. Existuje Ekumenická rada církví a její vedení by si
jistě vědělo rady. Zřejmě bychom nedělali mši, ale bohoslužbu, ale to by jistě
nijak nebránilo společným přímluvným modlitbám. Vůbec to nepíšu kvůli nějakému
zviditelňování nekatolických církví, ale prostě proto, že i ony vytváří církev
Kristovu a i ony vytváří mozaiku, skrze kterou nás – věřící – národ vnímá.
Nakonec je to sám papež František, který přináší svěží vítr ekumenismu. Jistě
bychom všichni byli rádi, kdyby se žádná mše či bohoslužba kvůli podobným věcem
konat nemusela, a doufáme, že se kvůli čemukoliv podobnému už nikdy konat nebude.
Věříme, že budou jiné, radostnější důvody, kvůli kterým se církve sejdou. Kéž
bychom při nich národu i sobě vyslali ekumeničtější poselství.
09 prosince, 2023
Prodáme Ukrajinu? Dopis T. Snydera
T. Snyder získal doktorát na Oxfordské univerzitě,
působil v Paříži, ve Vídni, Varšavě a na Harvardu. Nyní je profesorem historie
na Yaleově univerzitě. Jeho knihy získaly řadu cen a některé z nich byly přeloženy i do našeho jazyka. Dokáže
psát a číst jedenácti evropskými jazyky. To mu umožňuje používat přímé,
nepřeložené zdroje a vyhledávat v cizojazyčných archivech a i proto je světovou špičkou, co se týká znalostí dějin
východní Evropy. Kdo jste četli některé z jeho knih, dáte mi za pravdu.
Před měsícem napsal dopis
americkým zákonodárců, kde apeluje na jejich další podporu Ukrajiny. Část
článku si můžete přečíst, celý jej v angličtině najdete pod názvem Would
you sell them out?
Dovoluj si jeho dopis
vzhledem ke stále silnějším hlasům, která zpochybňují ruskou agresi na Ukrajině
zveřejnit. Je trochu delší, ale dejte si práci a přečtěte ho.
Prodali byste je?
Představte si, že
svoboda na celém světě upadá. Představte si, že se situace zhoršila natolik, že
diktatura napadla demokratickou zemi s jasným cílem zničit její svobodu a její
obyvatele. A přesto... představte si, že se tento lid bránil. Představte si, že
jejich vůdci zůstali v zemi. Představte si, že se tento lid vzchopil, podpořil
a spojil své ozbrojené síly, zadržel invazi, která se zdála být drtivou silou.
Představte si, že jejich odpor je světlým okamžikem v dějinách demokracie
celého tohoto století. Nemusíme si představovat: ten útok přišel z Ruska a ti
lidé jsou Ukrajinci. Zaprodali byste je?
Američané mají v
Severní Americe a Evropě alianci, která existuje již více než sedmdesát let a
jejímž cílem je zabránit útoku ze strany Sovětského svazu a následně Ruska.
Představte si, že když přišel ruský útok, kladivo dopadlo na zemi, která byla z
této aliance vyloučena. Ukrajina skutečně převzala celou tíhu invaze, odolala a
zvrátila její průběh: úkol, který připadl zemím, jejichž ekonomiky jsou
dohromady dvěstěpadesátkrát větší než ukrajinská. Ukrajina přitom zničila tolik
ruské techniky, že se ruský útok na NATO stal vysoce nepravděpodobným. Krví
desítek tisíc svých vojáků Ukrajinci ubránili všechny členy této aliance, čímž se
mnohem snížila pravděpodobnost, že by Američané museli v Evropě válčit. Prodali
byste je?
(Pokud si ještě někdo
myslí, že NATO má něco společného s ruskou invazí na Ukrajinu, pak vězte, že
invaze na Ukrajinu učinila Rusko mnohem zranitelnějším. Kdyby se Rusko skutečně
obávalo NATO, napadení Ukrajiny by bylo to poslední, co by udělalo. Ruští
představitelé si jsou dokonale vědomi toho, že NATO Rusko nenapadne, a proto
mohou stáhnout vojáky od hranic členských států NATO Norska a Finska a poslat
je zabíjet Ukrajince).
Představte si, že válku na Ukrajině sleduje celý
svět. Z pohledu všech ostatních, ať už nás mají rádi, nenávidí nás, nebo je jim
to jedno, se Ukrajina jeví jako jasný spojenec. Každý člověk na světě, bez
ohledu na vlastní ideologii, ví, že Ukrajina je demokracie a Amerika má
demokracie podporovat. Každý na světě, bez ohledu na stav své vlastní
ekonomiky, ví, že naše ekonomika je obrovská, mnohem větší než ruská, a že
ekonomická síla vyhrává války. Každý člověk na celém světě snadno vidí, že
Američanům na Ukrajině nic nehrozí a že Američané z ukrajinského odporu čerpají
mimořádné morální a geopolitické zisky. Jinými slovy, z pohledu všech
pozorovatelů by odblokování Ukrajiny ukázalo obrovskou americkou slabost. Je to
tvář, kterou chceme ukázat světu? Chceme všem říci, že jsme nespolehliví a
nevíme o svých vlastních zájmech? Ukrajinci s americkou pomocí dělají z
Američanů rozumné a silné lidi. Prodali byste je?
Po celé toto století se
američtí politici a stratégové všech politických směrů shodují, že největší
hrozba globální války přichází z Číny. Scénářem tohoto strašlivého konfliktu, v
němž by mohly bojovat a zemřít statisíce amerických vojáků, je čínská ofenzíva
proti Tchaj-wanu. A nyní si představte, že ji lze zneškodnit bez jakýchkoli
nákladů a rizik. Ofenzivní operací, kterou čínské vedení právě sleduje, je
operace Ruska proti Ukrajině. Ukrajinský odpor ukázal, jak obtížná by byla
čínská útočná operace v Tichomoří. Zahodíme obrovský a nečekaný geopolitický
zisk, který nám Ukrajina přinesla? Neexistuje nic, co bychom mohli udělat sami,
abychom Čínu tak účinně odradili, jako to, co dělají Ukrajinci, a to, co dělají
Ukrajinci, není v žádném případě nepřátelské vůči Číně. Ukrajinci nás v tomto i
v jiných ohledech chrání. Prodali byste je?
Představte si, že tuto
válku lze vyhrát, protože tomu tak je. Hlavního strategického cíle Ruska,
obsazení Kyjeva, nebylo dosaženo. Ukrajina vyhrála bitvu o Kyjev. Rusko bylo
nuceno ustoupit z Kyjeva a Černihovské a Sumské oblasti. Představte si, že
ruské tažení s cílem dobýt Charkov selhalo. Ukrajina vyhrála bitvu o Charkov.
Představte si, že Cherson, jediné regionální hlavní město, které Rusko v této válce
dobylo, Ukrajina získala zpět. Ukrajina vyhrála bitvu o Cherson. Hadí ostrov,
ztracený na počátku války, byl Ukrajinou dobyt zpět. Ukrajina získala zpět více
než polovinu území, kterého se Rusko v této invazi zmocnilo. Když víte, že to
všechno je pravda, představte si, že to ví i Putin. Hlavní útočný nástroj
Ruska, polovojenská skupina Wagner, zinscenovala puč proti Putinovi a Putin
musel zabít jejího vůdce. Představte si, že Putin ví, že ve skutečnosti nemůže
zabrat o moc více ukrajinské půdy - alespoň ne bez americké pomoci. Ukrajina má
teorii vítězství, která zahrnuje zisky na bojišti. Putin má teorii vítězství,
která zahrnuje hlasování v americkém Kongresu. Putin si myslí, že má v Kapitolu
větší šanci než v Kyjevě. Měli bychom mu dát za pravdu?
Představte si světový
potravinový systém, jehož hlavním uzlem je Ukrajina. Za normálních okolností
může Ukrajina nasytit čtyři sta milionů lidí a Světový potravinový program OSN
je obvykle závislý na Ukrajině. Ukrajinský vývoz zásobuje některé z nejcitlivějších
částí Blízkého východu a Afriky. Velká část nestability v těchto regionech
souvisí s nedostatkem potravin. Rusko zničilo velkou přehradu, aby zničilo
ukrajinskou zemědělskou půdu. A ve velkém měřítku zaminovalo ukrajinské farmy.
Rusko se zaměřuje raketami na přístavy a sklady obilí a nárokuje si pirátské
právo zastavit svým námořnictvem veškerou lodní dopravu v Černém moři. A
přesto... Představte si, že se Ukrajinci brání i zde. Ukrajinští zemědělci
tvrdě pracují. Ukrajina stále dodává potraviny do Světového potravinového
programu. Ukrajincům se díky vlastním inovativním zbraním a chytré taktice
podařilo zastrašit černomořskou flotilu a otevřít cestu pro obchodní lodní
dopravu. Že krmí lidi, kteří potřebovali být nakrmeni. Chtěli byste je prodat?
Představte si, že
bychom byli zemí, která se stará o válečné zločiny. A představte si, že by
existoval zákon, mezinárodní úmluva o genocidě, která by definovala pět činů,
které představují genocidu, a že by se Rusové na Ukrajině dopustili každého z
těchto zločinů. Nemohu dál psát o "představování si", když jsem
některé z těch jam smrti sám viděl. Nemohu říkat "představujte si",
když spisovatelé, které znám, byli zavražděni, protože reprezentují ukrajinskou
kulturu. Nemohu zůstat u svého zařízení, když čtu, že se ruský stát chlubí tím,
že odvezl 700 000 ukrajinských dětí k rusifikaci, když každý den ruští
propagandisté jasně říkají, že ruské válečné cíle jsou vyhlazovací. A přesto se
Ukrajinci brání a vytrvávají. Je to genocida, kterou lze zastavit a která se
zastavuje. Žijeme v rámci scénáře, na který, jak říkáme, jsme čekali, kdy
americké akce mohou zastavit genocidu, a to jednoduše tím, že pomohou lidem,
kteří se stali terčem útoku, jednoduše tím, že zaplatí své daně. Kdykoli si
Ukrajinci berou zpět zemi, zachraňují lidi. Takto uvažují o svých osvobozených
územích: jako o místech, kde už nebudou unášeny děti, kde už nebudou mučeni
civilisté, kde už nebudou vražděni místní vůdci. Zaprodali byste lidi genocidní
okupaci?
Slyšel jsem výmluvu, že Američané jsou
"unavení". Od začátku války jsem byl na Ukrajině třikrát. Byl jsem v
hlavním městě i v provinciích. V zemi jsem neviděl téměř žádné unavené ani jiné
Američany. A to z toho prostého důvodu, že na Ukrajině nejsme. Jak můžeme být
unaveni válkou, ve které nebojujeme? Když nejsme ani přítomni? To nedává smysl.
Žádnou únavu nezpůsobuje, když dáváme peníze na správnou věc, což je vše, co
děláme. Je to dobrý pocit pomáhat druhým lidem, aby si pomohli v dobré věci.
Slyšel jsem i druhou
výmluvu: že musíme provést audit zbraní, které posíláme na Ukrajinu. Výdaje
jsou minimální a zisky velké: pětinový zisk z našeho obranného dolaru, čímž
dosáhneme toho, co sami nedokážeme se vším ostatním. A tady je jedna věc:
zbraně, které posíláme na Ukrajinu, jsou jediné, které se v našich zásobách
auditují. Neauditují je účetní v oblecích a kravatách, ale muži a ženy v
maskáčích. Používají je a používají je lidé, kterým jde o život a o budoucnost
jejich země. Ukrajinci využívají americkou protivzdušnou obranu účinněji, než
kdokoli tušil, že ji lze využít.
Ukrajinci používají americké rakety, které my
považujeme za zastaralé, k ničení nejmodernějších ruských prostředků. Berou americké zbraně vyrobené v minulém století a používají je k obraně sebe i
nás ostatních. Z velké části doslova používají zbraně, které
bychom jinak platili za jejich demontáž, protože je považujeme za zastaralé.
Pokud vám ten audit na bojišti, který provedla
ukrajinská armáda, nestačí: pak američtí zákonodárci, přijeďte na Ukrajinu a
přesvědčte se sami. Vy i vaši zaměstnanci byste byli velmi vítáni. Ukrajinci si
přejí, abyste přijeli. Bylo by velmi dobré, kdyby nás Ukrajinu navštívilo více.
08 prosince, 2023
Obrana rodiny
Možná se jste setkali se jménem J. Sacks. Obdržel 17 čestných doktorátů a mnoho dalších ocenění, byl autorem více než třiceti knih. Dlouhou dobu zastával funkci vrchního rabína Spojené hebrejské kongregace Commonwealthu.
14 listopadu, 2023
Bratři – příběh rodiny Mašínů
Do kina nechodím příliš často, nicméně nepamatuji si, že by po skončení filmu zavládlo hrobové ticho a lidé ještě dlouhou dobu zaraženě seděli během promítání titulků a nechávali v sobě doznívat sílu právě zhlédnutého filmu. Přesně to jsem zažil při filmu Bratři. Jednak je film skutečně silný a jednak mi bylo před manželkou trochu trapně, že mi na konci tekly slzy. Jenže ubránit se jistému pohnutí, když slyšíte číst slova z motáku, který po sobě zanechal hrdina druhého odboje Josef Mašín, a když přitom vidíte jeho komunisty umučenou ženu a trochu znáte historické souvislosti, moc nelze.
06 listopadu, 2023
Kolektivní vina
28 srpna, 2023
Nedejme se zastrašit a odradit pomoci Ukrajině
Válka na Ukrajině trvá dlouho a postupně se sune na okraj našeho zájmu, v tom smyslu, že nelze žít ve stejném napětí, jako když Rusko napadlo Ukrajinu. Zároveň bychom neměli zapomínat, že pár hodin od našich hranic zuří válka, dochází ke genocidě, obrovským ekologickým katastrofám, unášení dětí, znásilňování a zabíjení civilistů i vojáků. Ti místo toho, aby vychovávali děti a chodili do práce, musí na frontu. Doslova každý den jsou bombardovány města a vesnice.
12 června, 2023
Cancel culture
Před pár lety jsem začal psát blogy. Nevím, kolik jsem jich napsal, ale několik stovek určitě. V poslední době se mi ale chce psát stále méně. Důvodem jsou někdy až nenávistné reakce na některé moje články. Zajímavé na tom je, že tyto reakce často přicházejí od lidí, kteří o sobě tvrdí, že jsou tolerantní. Ano, jsou tolerantní, pokud s nimi souhlasíte. Pokud ne, jste zařazen pod termín fundamentalista, liberál, fanatik, konzervativec, nevzdělanec, omezenec atd.
Možná jste se někteří setkali s termínem cancel
culture. Konkrétně to znamená, že pokud považujete nebo podporujete to, co
společnost považuje za urážlivé, jste za to odsouzeni, v doslovném slova
smyslu „zrušeni“. V současné době se jedná především o oblasti jako je
rasismus, LGBT, válka na Ukrajině, přistěhovalectví. Postupně zjišťujete, že
psát o některých oblastech je skoro jako složit bobříka odvahy. Stejně tak je
zakázáno o nich veřejně mluvit.
Nedávno jsem měl přednášku na jednom vyhlášeném
gymnáziu. Po přednášce následovala diskuse a studenti se mj. ptali na
problematiku vztahu církve a LGBT. Diskuse byla skvělá, dokázali jsme si
v něčem porozumět, v něčem jsme viděli, že máme jiný postoj. Zajímavá
ale byla reakce paní učitelky. Po přednášce za mnou přišla a řekla mi, že se
bojí o této oblasti veřejně mluvit…
Před pár měsíci např. stanula před soudem finská
politička, Päivi Räsänenová, protože v červnu 2019 na Twitteru zveřejnila dotaz
určený vedení její církve (finská evangelická luterská) týkající se podpory
tamnímu pochodu Pride pořádanému homosexuály. Hlavním obsahem jejích příspěvku
byla fotografie otevřené Bible zobrazující úryvek dopisu apoštola Pavla do
Říma.
Autorka se své církve ptala, jak může církev
podporovat něco, co je v rozporu se základem jejího učení, tedy poselstvím
Bible. Kromě tohoto tweetu byla proti Räsänenové vznesena další obvinění: za
brožuru „Stvořil je jako muže a ženu“ a za její vyjádření k tomuto tématu
v jednom pořadu rozhlasové a televiznístanice Yle. Räsänenová píše, že její
prohlášení vycházejí z biblického učení o manželství jako soužití muže a ženy.
Stejně tak vychází z učení apoštola Pavla o homosexuálních aktech jakožto
hříchu a hanbě.
Prosím, ponechme stranou žhavou diskusi o
stejnopohlavních sňatcích, stejně tak nechci řešit zmiňovaný text Pavla do
Říma. Jistě se ale minimálně shodneme, že na tuto problematiku jsou názory
různé. Jenže posílat někoho k soudu jen za názor, za článek? Není pro
veřejnou diskusi lepší napsat jiný tweet nebo raději článek s opačným
postojem? Pokud platí, že žijeme v demokracii, pak reakce na zmiňovanou
političku je krok vedle, navíc probouzí zbytečné vášně z druhé strany
názorového spektra.
Abychom ale nezůstali v cizině. Nedávno proběhl
rozhovor s Janou Jochovou, českou konzervativní aktivistkou, na téma
manželství pro všechny. Chápu, že s ní mnozí nesouhlasí, ale zde je reakce
jedné české mediálně velmi známé dámy: "Dělá si z nás prdel nebo je v
nějakým kultu? Guru Jára? David Koresh? Theosofisté? I am? NXIVM? Moonisté?
Nebo něco jinýho?" Některé další reakce: „Je úplně blbá.“
„Chová se jak fena.“ „Církev debilistů je mocná síla a její členové o sobě ani
druhých většinou právě nevědí. Její základ vychází z toho, že rozum je
distribuován rovnoměrně a všichni si myslí, že ho mají dost...“
Mohl bych pokračovat, ale celá „diskuse“ by se dala
shrnout do slov: "Je to…" - dosaďte si nějaké sprosté slovo a více se
diskuse nevede. Prosím, aby mi bylo rozuměno. Nepolemizuji v tomto článku
s názory, které padly ve zmiňovaném rozhovoru, ale s nenávistnými
reakcemi na tento rozhovor. Uvedl jsem nedávnou zkušenost, ale příkladů bychom
našli mnohem víc a zdaleka nejen ve výše zmíněné problematice.
Uvědomuji si na vlastní kůži, že reakce
v mediálním prostoru jsou drsnější, než tváří v tvář. Dále je dobře
známé, že se uzavíráme do svých bublin, kde se nevede rozhovor, ale jen
potvrzování si svého již utvořeného postoje. Pokud někdo má postoj jiný, je
„zkanclován“, tedy vyrušen, vymazán nebo, jak říkají moje děti,
zhejtován.
V obecném podvědomí jsme si možná mysleli, že
hrubých reakcí se dopouští skupina lidí typu těch, kteří útočili na Kapitol
nebo kteří se sešli na Václavském náměstí a vzali útokem Národní muzeum. Jenže
toto je jen část pravdy. I druhá strana si nebere servítky, je často arogantní,
sprostá, velmi tvrdá a schopná vás dehonestovat. Přemýšlím nad tím, že někdy
napíšu samostatný blog, kde budu pouze citovat, co jsem od některých lidí
dostal za reakce. Možná by vám to zamíchalo představou, kdo je onen pomyslný
„intelektuál schopný diskuse“.
Jinými slovy pokleslého způsobu diskuse se dopouští i
lidé, které považujeme za vzdělané a chytré. Proč? Protože ani vzdělání nebo
inteligence není zárukou charakteru, schopnosti a ochoty diskutovat nebo
alespoň v diskusi nepoužívat vulgární či dehonestující způsoby. Výsledkem
je, že diskuse rychle skončí nebo ztratí úroveň, ale především jen málokdo má
chuť jít s kůží na trh a když už ano, pak jen s líbivými nebo velmi
obecnými tématy.
Snad i proto se mnoho výrazných křesťanských osobností
k některým citlivým otázkám raději nevyjadřuje nebo jen velmi nejasně a
opatrně. Bojí se „cancel culture“, nechtějí, aby je mainstream onálepkoval jako
fanatiky nebo fundamentalisty. Trochu mi tento stav začíná připomínat to, co
jsme zde zažili za komunismu. O jistých věcech mlč, jinak si zaděláváš na
problémy.
Co s tím? Jednak v sobě najít odvahu a
navzdory očekávaným reakcím okolí jít s kůží na trh. Dále svoje argumenty
o něco opřít. Není třeba psát odborný článek, ale je dobré vycházet
z kvalitních zdrojů. Dále se učit ukázňovat sebe sama a když už na něco
reaguji, dělat to slušně a výhradně po argumentační rovině. (Protože jsem blogů
a článků napsal hodně, možná nejdete nějaký, kde jsem to sám, žel,
porušil.)
Musíme se přenést přes to, že je dotyčný
z té které církve, minority, majority, sociální bubliny a zastává jiný
postoj. Buď se mohu pokusit s jeho postojem polemizovat, nebo se zdržet
komentáře. Určitě se ale nepřipojovat ke cancel culture. Pokud tak učiníme,
sice budeme mít pocit, že jsme na straně vítězů, po mravní stránce jsme ale
prohráli. (psáno pro portál Proboha)
20 května, 2023
Tim Keller
Dne 19. 5. 2023 odešel do nebeského domova jeden z nejvýraznějších kazatelů, spisovatelů a myslitelů evangelikálního světa současné doby T. Keller.